Po druhé večeři, při namáhavém věšení prádla, zrodila se další hláška...
Povidla...česnek...povidla...česnek... můj žaludek mě musí milovat.. a co teprv až mu v pondělí oznámím tu radostnou novinu o chystané dietě... určitě mi našeně skočí kolem krku a samou láskou mě zadusí žaludečními šťávami...
(K večeři jsem si dopřála bramborové placky..na střídačku s česnekem a povidly, aby bylo jasno)
No comments:
Post a Comment
I don't hate anyone. I believe we should not hate on people. But I hate my haters, obviously.