O něm

...něměli by to dělat, neměli by mluvit o lidech, které neznali ...nebo neznají....

Při cestě ze školy jsem náhodou zaslechla kus rozhovoru dvou slečen které šly přede mnou....

Ne, neposlouchám cizí hovory, ale tohle nešlo ignorovat ...

Nevím, jestli některá z nich znala osoby, o kterých se bavily.... možná že ano, ale spíš ne.

Člověku to přijde dávno, ale je to jen chvíle... o některých věcech by se nemělo mluvit. Jak bylo tohle nebo tamto... z toho vznikají drby a klepy a vůbec takovéhle příšerné věci.

Neznala jsem ho ani z poloviny tak dobře jak bych chtěla, a ani z poloviny tak dobře jak by si zasloužil...vlastně jsem ho neznala. Použe jsem ho vídala téměř každý den. A přesto se mě jeho odchod dotknul způsobem jiným, než se vás dotkne osud někoho cizího. A těch pár řádků, které jsme si vyměnili neznamenalo nic. Přesto mě dráždí, když o něm mluví lidé, kteří s ním zřejmě společného moc neměli anebo to vypráví lidem, kteří nevěděli kdo On byl... možná ani nevědí, kdo je Ona ... jejich doměnky ... bych chtěla vzít a praštit je s nimi přímo do obličeje.

Nechci o tomhle slyšet na rušné ulici, kde se lidí míjí a připadá jim to jako další normální příběh dnešní mládeže.

Pro ty, co ho znali, je to přeci pořád bolestnou událostí.

Lidi, berte trochu ohledy. Kolem vás nechodí jen ovce, slepé a hluché a bez emocí. Jsou tam i jiní, kteří nechtějí slyšet vaše převrácené historky a pokroucené vyprávění, které vám někdo podstrčil a vy ho zase posíláte dál s vlastními příkrasami... !! :-/