Loli sraz 20-11-2010

Ohlédnutí se za Pardubickým srazem

Děvět hodin ráno.

Arisu vstává. Ano, těžké to chvíle :D

Těším se jak malé děcko, ale co si mám sakra vzít na sebe? Loli sraz.... moje věčné křížení loli s VK... nebudu ukamenována? No, co už. Jako by mi někdy sešlo na tom, co si kdo myslí :D

Beru co mi přijde pod ruku. Uvítám babičku, která k nám přijela na oběd a rychle se snažím vypravit z domova, jelikož nechci vidět odjíždějící vlak a udělat pápá!

"Ty jdeš takhle vážně ven?", "Zas deš dělat ostudu jo, ták čau. Nedělej kraviny."

Rozloučí se se mnou drazí rodičové :D .

Cesta Vysoké Mýto-Choceň-Pardubice.

V Chocni pár nevěřících pohledů (sakra proč??) a prohlášení jednoho páru že "jsem si spletla asi dobu". Ano, bohužel si nevybíráme, kdy se narodíme, drahý spoluobčane... >__<

V rychlíku do Pardubic došněruju boty (to když takhle spěcháte na vlak, to ono se občas nepovede je zavázat tak jak byste chtěli :D), popovídám s důchodcema a už jsem na místě!

Při dobré paměti nesmím zapomenout skočit k okýnku s informacemi, neboť jsem si hlava děravá, zapoměla doma lísteček s odjezdy vlaků zpět do domoviny.

Času je ještě dost, než dorazí Axouš, a tak jdu nakoupit nějaké kokinko pro holky. Jen doufám, že odhadnu počet, jelikož opravdu nevím, kolik se nás nakonec sejde...

"Jéžiši, slečno, vy jste úžasná." První pozitivní ohlas. To je milé. Popovídám s paní, co se narodila ve třicátých letech a už mi zvoní telefon. "Jsem venku"...proč je venku, když já jsem uvnitř - a jak mě sakra přehlídnul - to netuším.

Axa je tu!

Čekáme na Terezku.

V pořádku jsme se našli a sešli a vyrážíme směr srazu - Afi palác.

Nebojte, děti, není to daleko, to dojdeme pěšky (a bylo snad?!).

"Dostanu nějakou odměnu, že jsem tu první?" povídá Terezka. Jooo to kdybych věděla, hlavně aby ne i poslední.

Horká to chvilka, když se čeká, jestli ještě někdo dorazí.... Ne, pane, my nevybíráme žádné peníze. Ne, paní, my nejsme pouťové atrakce. Táhni smrade, víš co to to tvoje EMO vůbec znamená?!

Slečna...v kloboučku...v sukýnce...se zajíčkovou kabelkou? No tak ta je jistě naše!!

SMS ...á zrada! Oficiální začátek srazu se posouvá na 14:00.

Další příchozí! :) Ano, my úplně normálně vyhlížející skupinka, to je ten sraz, drahá Bell.

 

No, přeci nebudeme stát takhle hodinu venku...jdem lozit po obchodech !! :D

Axa "nééééééééééé, tomu se říká mučení !!!"

:D:D:D joooooo ! to je výchovnej prostředek, srdíčko :D

Proč pořád všechny tahám do hračkářství? Nevím, že bych byla infantilní? Dobře...holky jestli nechcete, tak nechoďte. (AxA dávno rezignoval "nikam nejdu!"). Ale jak tak lozím po hračkářství, vidím jak se za mnou táhne průvod mých drahých žen :D Takže přeci jen... Holčičko, nekoukje, my chceme taky kočárek. Zkritizujeme plyšáky, prohrabeme nálepky, Axa si vyslouží kufříček Hanah Montany (počkat, kde ten se tu vzal? neříkal že nejde? ..aha!! :D nemá moc penvé nervy, co?) ...a zase si to šineme dál.

Hledáme záchodky.... při cestě se mi zjeví Rany ...Rany? "néééé" a už je pryč...co to sakra bylo. Mám halucinace?! Nebo se jen přede mnou snaží někdo vzít nohy na ramena? :D

Tak zas nějaké hadříky, co holky? (Axa "nééééééééé, já nikam nejdu!!" :D). A vůbec, koupily jste si něco? Mě už paměť neslouží jak by měla, to víte, my nad hrobem (viď, Axouši?!)...

(Musím zmínit jednu perličku...New Yorker, opět husí zástupek, pochoduje již ven...najednou se mi jedno děťánko ztratí...ááá už běží a tváří se jak kdyby bylo načapáno u vyjedeného pekáče buchet. Copak je??? "Nic.....tam bylo zrcadlo" ..... :D:D:D ach bože, miluju tu moji narcistní ženu ...dobře není moje, ale tak já jsem zas pro změnu majetnická! :D)

Dobrá, to by stačilo. Všichni (nebo alespoň část osazenstva) mají hlad. Jdeme hledat jídlo. Než stačíme zalézt do Tesca, odchytí mě čert a paní andělová a už se blejskáme....no jo, Canon...propagace až za hrob :D

Aaa, vidím další skupinku NORMÁLNÍCH lidí, tak to budou asi naši, což?

No, tu už poznávám slečnu z fotek - Medůzu, a drahou Pet ...

S ostatními potřesu pravicí a koukám, kde mám zbytek. Oni by se mohli stydět, víte? :D Musím je trošíčku postrčit. (dobře tak ne.. )

Sláva, všichni jsme se sešli ! A všichni máme ohromnou radost jako na Vánoce, že? (dobře, tak možná jen já...ale já už jsem prostě taková :-P)

Všichni dostanou cukrátko (a kdo nechce, ten ať si trhne) a horlivě cucají :)

Moment!!! Někdo chybí. Hledání ztracené dušičky...

Kdo chybí...Eliška...? Eliška??? ELIŠKA???!!!!!! Né, dušinka moje, kdepak je jí asi konec. (Alisho, blbko na co máš telefon! Promiň, zlati, moje telefonní budka opět selhala...).

ELIŠKA se našla! Komunikační šum.

Uf, tak se všichni seznamte....hlavně s Maelkem (a všichni, kdo si chtějí zachovat zdravý rozum, držte se dál, a ani pak není jisté, že si neuženete další mánii...).

Pěkně se vyfotíme u stromku...

 

A můžem frčet na procházku k zámku :)

Kdo tady ještě nebyl, pořádně koukejte, takovou koncentraci důchodců zas chvíli neuvidíte...určitě mají nějakou slevovou akci na vstupné :D

Kdo se bojí pávů, nechodí k těm slípkám moc blízko, jsou pěkně násilnické (šikanátoři jedni!).

 

 

Tak a je čas...vyrážíme do čajovny.

Po cestě nabereme slečnu pořadatlku. (vida, ani žádné foto nemám, jsem to ale nedobrý žurnalista X__X polepším se :D).

Po cestě se vyrojí zajímavý  návrh, co takhle se zeptat kolem procházejících civějících osob, co tak zírají? Stoupneme si do kolečka a pěkně to z něj vymáčkneme, co? Připadá snad někomu něco nenormálního...usneseme se, že vše je naprosto normální, jen všichni okolo jsou hrozně divní.....

Při příchodu do čajovny panáčkovi klepne bradička o pultík. Jo, neměl to hulit, když to nezvládá že?

Prostředí je ale fajn. Až na to, že si musím zout boty (jako i všichni ostatní, jenže na ně Terezka nepráskne, že jim smrdí nohy!! :D:D no dobře...poučení pro příště zní : "nestěžovat si").

Trochu přeorganizace a už sedíme v kroužku a zkoumáme, co si dáme za čajík.

Já, Axa a Eli se rozhodneme, že prubneme i saké. Tož co by to bylo za sraz zaměřený ku japonsku, nedat si horké saké :D !

Pozornost se přesouvá k Pet, která se vytasí s hrou "Sbal si svého ukeho". Všichni bedlivě posloucháme a poté se rozdělíme na skupinku sledovačů a hráčů.

Co budu vysvětlovat....no nebudu, kdo hrál, hrál, kdo viděl, viděl, kdo nepochopil, tak to má smůlu.

Kdo by to čekal, Axa je Kazišuk (jako by to neříkal :D). Já sukničkářský seme balím rozmazleného ukeho (Pet), a támhle majitel westernového baru, mrtě sexy seme (Isaaca), balí stydlivého ukeho (Meduza), který mu tam chudák dělá služku :D

Shrnu to velmi rychle....westernové město, kde se to hemží úchylákama, v baru nalívají pivo s mlékem (ano, dohromady!), dávají se tam telata jen tak, protože doma přebývají, pořád se tam někdo fackuje a následně líbá a v neposlední řadě se koná příležitostný sex za nejbližším rohem, to musí být sen každé/ho yaoi fandy :D

(mimochodem Pet a já jsme vyhrály, ale pšššt :D).

Tak, to by bylo, a teď šup konverzace...nebo konzervace? (no u některých možná i to, viďte pane obsluho).

Mezi řečí tak člověk zjistí, v jak fajn společnosti se to vlastně ocitl a jak by se v ní rád nacházel častěji .. :.( (No vskutku, nemůžu mluvit za ostatní, ale já jsem s vámi byla moc ráda!)

První nezbedníci se zvedají a že prý jdou domů!

(mezi nimi i moje milovaná :( ach slza v očku mi dlí...)

No dobrá, odpoledne pokročilo, tak ještě požvatláme, popijeme čajík, pojíme toustíky a též se pomalu chystáme k odchodu. (ti s dvacetidírkovýma botama o něco dříve, že?! >__<).

Nakonec se vezeme takovou tou věcí, trolejbusem, až k nádraží.

Jdeme vyprovodit Pet na perón, nějaká ta objímačka a poté zběsile máváme ^^

(ach jo ach jo...a už je konec)

Pak se i Meduza s Isaacou odlupují od zbývajícího zbytku (krásný obrat, co mě teď napadl... :D). A jdou také do vláčku. A my také chceme mávat. Ale to jaksi nikoho nezajímá! Viďte, ženy? Podívá se? ne... teď? ne... No, tak příště už víme, komu mávat nebudem, protože ho to jako vůbec netankuje :D !

Eliška už tu má též odvoz, takže šťastnou cestu...

Poslední "neohrožení" se též rozpadají před nádražím a já s Axou ještě vyrážím někam na pivko.

Cestou se ještě družíme s Akiko a Rany, kus společné cesty :)

Sraz je u konce.....

Poslední chvatný doprovod na perón (jo, běžíme, páč jsme se u toho piva asi trochu pozapoměli..). Nějaké to mávání. A už jsem osiřelo....

V osm mi ale už též kodrcá kolejáček a tak mizím na cestu do dalších všedních, šedých dnů.....

 

 

 

Tímto děkuji všem, co tam v ten den byli, za super den :) ! Ač si myslíte, že to zní třeba divně anebo proč vůbec děkovat...prostě vám děkuji za váš čas a za to, že jsem tam s vámi mohla být.

Takže příště naviděnou !!!!

 

(odcháááázenííí)