Poslední dobou jsou ty sny nějak moc živé. Avšak ne reálné.
Jenže ten pocit, že tam jste a cítíte nikdo nesmaže, i když víte, že je to jen sen.
Vážně jak pomalu ztrácíte cit v končetinách a vůbec se dějou divný věci... neřekla bych, že to je zrovna pěkný sen :D Ale! Mít za spolužáka jednoho ze svých top-biasů vůbec není tak špatné, že? Ten se na to bohužel dívá, takže.. No jestli mi to teď nepřipomíná 1 litre of tears. A k tomu jsou tam dva...ale ten druhý nebil bias pokud já vím. (Vyprávění snu, totálně zmatené a totálně k ničemu :D ). A potom vám řežou do hlavy na operačním sále, který je uprostřed velké arény plné lidí? WTF. Přitom na "podiu" jsou oba ze zmíněných chlapců, přičemž jeden spadne a druhého skopne další podivín. Co je dost na štíra - podium je na kůlech vysokých asi 3-4 metry (řezali mi do hlavy, nemám odhad :D ). A když se blbě spadne z téhle výšky, může to být problém. Prvnímu vytéká z ucha do prachu (prachu na operačním sále wtf) stružka krve. Mám dojem že s ním už si moc nezarandím a druhý má fakt nepěknou pozici nohou a vůbec takhle vypadá člověk, který se zrovna zabil pádem z nějaké výšky. Přece jen ale trochu té vůle dneska ještě mám, takže zatímco mi dloubají do mozku (doslovně) nutím svoje podvědomí, aby nechalo druhého spadnutého -a biase- žít.
Ne, že by mě podvědomí někdy poslouchalo, ale tohle pro mě udělá. Chlapec žije, já žiju a dál už to bylo o ničem (pro mě o něčem :D), stejně jako na začátku ( ♥).
A to je celá moje vykecávka o jednom z mých rozporuplných snů.
Nedává smysl, je to sen! Vyprávěli jste někdy někomu naprosto podivínský sen? No tak se nedivte...
No comments:
Post a Comment
I don't hate anyone. I believe we should not hate on people. But I hate my haters, obviously.