Harajuku sraz v HK

2.10.

sice se nás našlo jen pár, ale jsem za to velmi ráda... :)

Tímto děkuji všem zůčastněným !!!

 

Slet "emo" děcek aneb jak to skutečně bylo

 

Není tomu tak dlouho, co jsem narazila na *reklama :-P* harajuku.blog.cz.

A hle! plánovaný sraz. Už dlouho se snažím poznat nějaké lidičky z komunit, které inklinují k japonsku...takže - proč ne?!

Tudíž jsem se začla vtírat a pomalu jsme začali plánovat, kdy, co a jak provedeme :) (no dobře, těch plánů "co" a "jak" mnoho nebylo :D ale to pro formu...).

Nadešel den D !

Dopoledne jsem ještě byla v páci, a tak jsem neměla velkou víru v to, že to všechno nějak v klidu stihnu. A stalo se. (na sraz nemůžete navlíknout tepláky a jet, jak by vás ostatní odlišili od ostatních teplákovitých lidí?). Nějakou nemilou shodou okolností se stalo, že autobus místo aby měl spoždění, přijel asi o minutku dříve. Ano vidět zadek odjíždějícího autobusu je vskutku poetické. Nuže...co teď? Pootravovala jsem pár známých a nakonec se role řidiče ujal sám ó veliký Šafi ^^.

S více než půl hodinovým spožděním jsme se dostavili na místo určení. Čekají zde ještě? Nebo se otočíme na podpadku a budeme si to štrádovat zase pěkně domů? ....hle! támhle stojí nějaká podezřelá skupinka! (ano nemám brýle!! Šafi, stojí támhle nějaká podezdřelá skupinka?!). Mávám mávám (za blázna nebudu, tím už jsem podstatně dlouho). Sláva!! podezření se potvrdilo a už je všechny objímám (jak mám trapně ve zvyku, nutno podotknouti, že někteří z toho byli značně nesví :D ).

Alisha štěstím bez sebe, že ty milé osůbky našla ...uf!

Ještě se čeká na Vladana....Pan Vladan..existuje vůbec? To jsme se nedozvěděli, ani asi nedozvíme. Takže vyrážíme směr čajovna ! Cestou malé zdržení a remcání do kamery (zneužita byla Kája, Alisha a chudák ó veliký Šafi). Já jim dám spoření ! A další malá zastávka u mléčného baru (prozatím pouze moje zaujetí...ach ano, my děti z vesnice...).

Dobrá Čajovna nás přivítala příjemnou atmosférou a velkým výběrem čajů. (ptačí jazýček nakonec zmutoval do slepičího vývaru :D).

Nějaké to klábosení bla bla, poznáš jak jsou holčinky super, dozvíš se že vypadáš na 17 (v mých letech mě to velmi potěšuje :) ), jak nejsi sám kdo omdlívá při pohledu na pavouka a spoustu dalších potěšujících věcí (další fanoušek DN yeah!).

Je čas posbírat saky paky a jde se zpátky na nádraží. A právě přichází zastávka u mléčného baru ...již je tomu tak, pro mě novinka, pro ostatní rutina, ale nakonec to oslovilo všechny :D jak moc je divné potkávat tlupu podivných ženštin (+ ó veliký šafi) (lolitek?), které si předávají láhev mléka a u toho mají náladu, jak kdyby obsah lahve byl zcela odlišného charakteru? To já nevím...já byla mezi nimi :D

Nějaké to rozloučení (dobrá, už nikoho nelíbám, pouze ty co si to přejí....není jich mnoho...a objímám pouze zlehka) a frčíme domů.

(Doufám že všichni zdárně dojeli a došli a že nemají žádnou citovou, psychyckou ani jinou újmu!)

Takže, pokud jste někdo v sobotu 2.10. 2010 (krásné to magické datum) potkal tlupu rozjívených mladých dam v nestandartním oblečení (kašleme na uniformitu, jsme to ale rebelové!), vězte, že to opravdu NEbyl sraz EMO komunity, avšak děvčic neškatulkujících se nikam!!! (pouze máme společný zájem :) my víme jaký...a pokud vy ne a odsoudili jste nás k nějaké té škatuli, je to váš boj, nám to žíly netrhá ;) ).

 

Tímto končím svůj report z našeho veleúžasného srazu, děkuji znovu a znovu všem zúčastneným. Velmi mě těší, že jsem měla možnost vás poznat a doufám, že se opět někdy sejdeme !!!!

 

Sayounara !

 

 

(fotoreport po souhlasu zúčastněných )