[FF] Nemluv! (Mino x Taehyun) pt.3

fanfiction WINNER
chapters: 1,2
bromance
pairing: Namsong (Mino x Taehyun)


Možná se něco stalo. Možná jsem snil...



Tentokrát jsem vzhůru dávno před tím, než mě někdo nebo něco začne budit. Ležím na znak a zírám do stropu.
Je to první z řady dnů, kdy přestanu rozlišovat realitu od snů. První z těch dnů, které vedou k uvědomění. Teď to ještě nevím. Teď jenom zírám a existuju. Existuju ve světě, který jsem si sám impresionisticky vymaloval. 
Teď už není cesty zpátky.

Sbírám se z postele a místo do koupelny zamířím do kuchyně.
-Proč je tady sporák?-
-Copak jsem nešel do koupelny?-
A dlouhá řada bezmyšlenkovitých komediálních výstupů začíná právě tady. Obecenstvo je na svých místech...
"Hyung, hledáš něco?"
Asi vypadám vážně zmateně...
"Ah, Taehyunnie..." mlžit, musím mlžit!
"Chtěl jsem si dát vodu na kafe dřív než si vyčistím zuby... asi."
Maknae se uculí a odcupitá do koupelny, která je zatím volná. Vysvětlení ho uspokojilo - nejsem blázen a on může do koupelny. To jsem to dopracoval.
Nakonec si postavím i na to kafe. Vypadá, že ho budu potřebovat.

Podle plánu je dneska volno. Vzácná chvíle. V tomhle hudebním průmyslu takových chvil moc není. Ne že bych si chtěl stěžovat. Sám jsem si to vybral a jsem za to rád.
Dneska mi myšlenky utíkají pořád někam pryč, takže to bodne. Nedokázal bych se soustředit ani kdyby po mě chtěli jen usmívat se a mávat.

Někteří spí, někteří se snaží vařit si kafe, někteří se šlechtí před zrcadlem... A to tak dlouho, až se divím, že se to zrcadlo nezačne odlupovat od zdi.
"Taehyun-aaah, už máš na sobě dost BB creamu? Chtěl bych si vyčistit zuby. Mám v hubě jak v kriminále." protestuju hlasitě.
"Hyuuuung~" ozve se skoro až uraženě z koupelny a princeznovský obličejík vykoukne ze dveří.
"To abych se ti líbil přece." směje se maknae a já se mračím.
I legrace má svoje meze. Moje meze jsou dneska poněkud... upjaté.

Odsunu se čekat na gauč. Tak nějak se tam sesunu a kafe položím na zem. Pevně věřím, že do něj někdo nekopne. Do pěti minut přitančí - doslova - Taehyun a sedne si na opěradlo tak "šikovně" že skončí víc na mě než na gauči...
"Hm?"
No nevím co tím hm chtěl říct, takže říkám, co si myslím, že se ode mě čeká.
"Sluší ti to. Vážně. Jdeš někam ven?"
Taehyunovi zmizí úsměv ze tváře.
"Hyung..." řekne naprosto vážně a já čekám, co z něj vypadne "...asi by sis vážně měl vyčistit ty zuby."


Mezitím co se Taehyun válí po gauči, na který zahučel, když jsem se dost rázně zvedl, a co si já svědomitě čistím zuby, plouží se z pokoje, který byl dosud neprodyšně uzavřen, leader v rozkladu.
"Tady taky nemůže být chvíli klid." stěžuje si a pokračuje ve své zombie promenádě dormem.
Zrovna vítězoslavně parkuju kartáček do kelímku, když zaslechnu řev. Vyběhnu z koupelny a vidím, jak se Yoon válí po Taehyunovi a oba ječí.
"Co to sakra..." s nevěřícným výrazem se blížím k tomu chaosu.
Vážně jsem byl přesvědčený, že to kafe zůstane v hrnku. Vážně! No, Nostradamus ze mě asi nebude...

Aspoň ho to probralo... navíc na busanských chlapcích je dobré, že se nenechají tak snadno vytočit. Většinou to ustojí. Myslím pochopitelně emocionálně, fyzicky to, jak je vidět, neplatí. 
Byl jsem pověřen úkolem vydrhnout kávový flek z koberce. Protože to bylo moje kafe.
Taehyun leží na gauči jako namaluj mě jako jednu z tvých francouzských dívek a já se potím u odstraňování skvrny. Leader se radši zase odklidil do pokoje a vzal si k tomu s sebou pytlík ledu. Ostatní jsou venku. Dobře pro ně. Tady to vypadá na takový normální den na dormu...

"Hyung, nechceš pomoct?" Taehyun se ke mě nakloní z gauče. Nasaju jeho vůni a otevřu oči. Proč je tak blízko... proč je, sakra, tak blízko...



to be continued...